1. liga: Petr Czudek o homogennosti opavského klubu, talentech (ne)klepajících na dveře a nutnosti agresivity

Basketbalisté opavského B-týmu skočili do letošního ročníku první ligy rovnýma (a snad i oběma pravýma) nohama. Vyhráli všechna tři úvodní klání, přičemž v tom posledním dokonce vyplenili palubovku favorizovaného Zlína. S legendou českého basketbalu - a nyní koučem vítězícího týmu - Petrem Czudkem jsme hovořili o pospolitosti jednotlivých družstev v klubu, opavské cestě pro mladé naděje, práci s obrovitými pivotmany, nátlakové hře i o tom, co se mu na současné první lize líbí nejvíce.

Kádr opavského B-týmu se v létě opět trochu pozměnil - některé opory z loňské sezony pokračují už pouze v prvním mužstvu, a tak role lídrů připadnou zase dalším hráčům. Jste s ohledem na tyhle změny spokojen s tím, jak váš tým na startu první ligy funguje?
Mimo hřiště to funguje dobře. Spousta kluků tady hrála už v dorostu, takže jádro týmu je dlouho pospolu. A ti, kteří se "přilepili", do družstva dobře zapadli. Samozřejmě souhra v obraně i útoku bude chvilku trvat a taky bude třeba, abychom si zvykli hrát bez obou pendlů. Přeci jen Radim Klečka a Petr Strnisko jsou hráči, na které jsme spoléhali, takže uvidíme, jak se s jejich absencí popereme.

Je tedy pravda, že tandem Klečka - Strnisko za vás odehrál pouze úvodní dva zápasy a se startem Mattoni NBL bude nastupovat už jen za A-tým?
Ano, oba jsou v základní rotaci áčka. Případně - to ale klepu na zuby - kdyby bylo zranění, mohou se u nás rozehrát. Jinak toho ale budou mít tolik, že nepředpokládám, že bych je někdy použil.



Už z těchto vašich slov je patrné, že jsou jednotlivá mužstva v opavském klubu velice úzce provázána. Především součinnost mezi prvním a druhým mužstevm působí hodně účinně. Jak na spolupráci áčka s béčkem nahlížíte vy? A myslíte si, že je v Opavě opravdu pevnější, nežli v jiných klubech?
Já teda nevím, jak je to v jiných klubech, ale tady je opravdu propojeno hned několik týmů: devatenáctka, áčko, béčko i céčko. Myslím si, že všichni kluci třeba právě na případu Radima Klečky vidí, že kdo chce, tady má šanci dostat se až do nejvyšší soutěže. Tady ta cesta je. Že by nám tady ale talenti sami klepali na dveře, to se zatím neděje. Pomalinku se to lepší, ale pořád jako by tomu nevěřili, že je lepší dostat šanci u nás a hrát, nežli podepsat někde smlouvu a sedět v Mattonce na lavičce.

Znova si můžeme vzpomenout na Pavla Pumprlu. Všichni vědí, jak to s s ním bylo - vždyť on sem přišel jako nechtěný hráč v Prostějově a teď už hraje evropské poháry. Myslím, že takových hráčů může být víc, ale nepřipadá mi, že bychom měli někoho přemlouvat. Dotyčný musí přijít sám a přistoupit na pravidla hry, která tady máme.

Řečeno s nadsázkou, nemáte na druhou stranu pocit, že je v A-týmu vzhledem ke kvalitě Mattoni NBL zase až příliš mladých a nezkušených hráčů?
Samozřejmě je jasné, že to množství odchodů z áčka způsobily finance, které tu prostě nejsou. Tenhle klub je založen na tom, že se prvotně dělá pyramida mládeže. Peníze se tak dávají učitelům do škol, trenérům a áčku připadne víceméně až to, co zbyde. Je to úplně opačně, než jak se to dělá v ostatních klubech, my ale věříme, že nám to přinese dobré výsledky z dlouhodobějšího hlediska. Pochopitelně si ale taky uvědomujeme, že třeba letos to áčko bude mít těžké, a než si kluci na Mattonku zvyknou a získají v ní nějaký respekt, bude to trvat. Každopádně mají jistotu, že šanci dostanou, a my jsme zvědavi, jak se s tím porvou.

V posledních letech to vypadá, že se v Opavě snažíte "vychovávat" kromě mladých hráčů také ty extrémně vysoké. Po Doušovi a Miklóšikovi, kteří účinkovali v A-týmu, se letos u vás v rezervě objevil Roman Halík. Dá se to považovat za nějaký koncepční záměr, nebo jde jen o náhodu?
To je skutečně jenom náhoda. Roman Halík přišel s tím, jestli by s námi nemohl trénovat. Tak jsme se dohodli, že když už trénuje, mohl by si s námi taky zahrát. Co se Martina Miklóšika týká, to byl vyloženě tip Davida Klapetka, který si ho k nám vytáhnul a začal s ním pracovat. Vlastně i na něm vidíte, že mu angažmá v Opavě něco dalo, když si ho po jedné sezoně vybral Nymburk. A to jsme předtím dostávali ze Slovenska i takové posměšné zprávy typu "Co s ním budete dělat?"... Ukázalo se, že když se s vysokým hráčem pracuje (a ona to není lehká práce), ty výsledky jsou.

Už jsme zmiňovali, že opavský B-tým, který koučujete, je plný mladých hráčů - a musíme uznat, že je to patrné i z jeho herního projevu. Vaši hráči mají dobře zažitou nátlakovou obranu po celém hřišti a především ji využívají v průběhu celého utkání, ne jen v případě těsné koncovky. Jak nahlížíte na to, že v naší zemi stále funguje dost mladých týmů (v různých kategoriích i soutěžích), které se o takové základy basketbalu ani nesnaží?
Já nechci říkat nějaké velké závěry, přeci jen dělám jako trenér opavské béčko jen tři roky. Ten koncept je ale jasný: kluci by měli hrát agresivně jak v útoku, tak v obraně, protože bez toho to nejde. Jestli se máme někam posunout, tak nemůžeme být někde zalezlí, a to jak v osobce, tak v zóně.

Obecně si ale nemyslíte, že je zónová obrana pro mladé hráče "nevhodná"?
To bych neřekl. Když se hraje zóna agresivně, tak je to super. Vezměte si třeba Liberec, který hraje s velice mladými hráči: my jsme u nich v prvním kole sice vyhráli, ale bylo to těsné a oni na mě působili velice dobrým dojmem. A to platí i o jejich zóně, která byla dost agresivní a měla hlavu a patu. K týmům, které nejdou touhle cestou, ani nevím, co bych řekl. My máme dost svých starostí tady v Opavě. Jisté ale je, že na to každý stejně dojede. Pokud je hráč zvyklý hrát nějakou "vychcanďůru", tak může hrát ten český "knedlíkový basket", ale pro Mattonku je nepoužitelný. A o Evropě ani nemluvě.

Právě načínáte třetí rok jako prvoligový trenér. Jak se podle vás za tu dobu druhá nejvyšší soutěž změnila?
Z toho třetího roku mám za sebou zatím tři zápasy, takže jde těžko hodnotit nějaké změny. Mně se obecně líbí ten mix - jsou tady mančafty, které by rovnou mohly hrát Mattonku (jako třeba Jindřichův Hradec), pak tady máte mladé týmy a taky týmy, kde je to složení hráčů takové smíchané. Je to různorodá soutěž a z toho pohledu je pro mě zajímavá. Základem ale je, že by tu první ligu měli hrát především ti mladí hráči a měli by se učit tu agresivní hru, o které jsme už mluvili.

V úvodu jsme hovořili o provázanosti uvnitř opavského klubu, proto i poslední otázka bude směřovat hned ke dvěma týmům. Tipnete si, jestli letos obsadí vyšší příčku váš B-tým v první lize, anebo tým A v Mattoni NBL?
(usmívá se) To já nevím... Řeknu to takhle, já doufám, že se oba týmy vyhnou bojům o záchranu, budou v klidném středu svých tabulek a pokusí se útočit na play-off.